Sadko

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Komentář: zdroj příběhu neuveden, Otto uvádí jiné verze
Ilja Repin – Sadko v podmořském království, 1876

Sadko (rusky Садко) je bájným hrdinou slovanské mytologie (ruských bylin), chudý guslar (hráč na gusle, ruský hudební nástroj podobný citeře, odlišný od houslí). Sadko údajně pocházel z Novgorodu. Je známo devět verzí jeho příběhu, úplné jsou ale jen dvě.[1]

Příběh

Guslista Sadko se živil tak, že často hrával na svatebních hostinách. Jednou mu však odmítli za hraní zaplatit a on zůstal bez peněz. Smutný se pak procházel po břehu řeky, sedl si a začal hrát. Poté se voda v řece zpěnila a objevil se mořský bůh (mořský car). Tak velmi se mu líbila Sadkova hudba, že ho pozval, aby hrál na hostině v jeho paláci, že se mu dobře odmění. Sadko souhlasil a hned se také ocitl na dně moře. Na hostině se všichni hosté dobře bavili a přestože byl už Sadko unavený, nechtěli mu dovolit přestat hrát. V tom se objevil bělovlasý stařec a ten mu poradil, že když přetrhne struny svých houslí, může přestat hrát a mořský bůh mu za odměnu nabídne jednu ze svých dcer za ženu. Ale varoval ho, aby si ze všech vybral tu poslední a o svatební noci aby se jí ani nedotkl, jinak se už na zem nevrátí. Sadko učinil podle starcovy rady, přetrhl struny, a mořský car, ač nerad, nabídl mu za odměnu jednu ze svých dcer. Sadko si vybíral dlouho, prohlížel si první stovku mořských panen, potom druhou a nakonec třetí. Ale vybral si až tu úplně poslední, která byla ze všech nejkrásnější. O svatební noci se jí ale nechtě dotkl nohou. Princezna byla tak studená, až se Sadko probudil. Zjistil, že leží na břehu řeky a nohu má ponořenou v ledové vodě. Ta mu zůstala už navždy chromá. Vedle sebe objevil pytel zlata, ze kterého mohl až do své smrti žít jako pán.[zdroj?]

Podle pověr, když je na moři nebo řece bouřka, ve skutečnosti Sadko vyhrává na hostině mořského boha, a ten tancuje.

Sadko v umění

  • Sadko – báseň Alexeje Tolstého
  • Sadko – opera Rimského-Korsakova, k níž napsal (za asistence jiných) osobně i libreto, dokončena v roce 1896
  • Sadko – film režírovaný Alexandrem Ptuškem, scénář napsal Konstantin Isajev, produkce Mosfilm 1952

Reference

  1. Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí. Díl 22. Rozkošný-Schloppe. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. S. 479, 480. 

Literatura

  • COTTERELL, Arthur. Mytologie - Bohové, hrdinové, mýty (původním názvem: Encyclopedia of world Mythology (1999)). Překlad Vladimír Čadský. [s.l.]: Slovart, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7209-778-4. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sadko na Wikimedia Commons
  • Sbírka bylin o Sadkovi
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 12346854X
  • VIAF: 283915592